513 Archaeologia historica 46, 2, 2021, 513–538 https://doi.org/10.5817/AH2021-2-9 RYBNÍK DEMALKA. PŘÍSPĚVEK K OSÍDLENÍ SEVEROVÝCHODNÍ ČÁSTI ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINY VE STŘEDOVĚKU MIROSLAV DEJMAL – JAN PETŘÍK – KATARÍNA ADAMEKOVÁ – LIBOR PETR – MICHAELA PRIŠŤÁKOVÁ – MICHAL VÁGNER – PETR KOČÁR – MOJMÍR HRÁDEK – ALEŠ BAJER Abstrakt: V povodí Bukovského potoka, mezi obcemi Střítež a Habří, byly během geologického průzkumu v 90. letech 20. století nalezeny pozůstatky zaniklého středověkého rybníka. Následný výzkum v letech 2015 a 2016 přinesl podrobnosti nejen o dosud neznámém středověkém vodním díle, ale díky dobře zacho- vanému environmentálnímu záznamu i o procesu osídlování a vývoji krajiny v širším okolí od pravěku do novověku. Výsledky terénní práce jsme se pokusili shrnout v předkládaném příspěvku, a to včetně zasazení do historického kontextu vzniku zdejšího vrcholně středověkého osídlení. Klíčová slova: Českomoravská vrchovina – vrcholný středověk – rybník – kolonizace – environmentální archeologie. The Demalka fshpond. A contribution to the settlement of the north-east part of the Bohemian-Moravian Highlands in the Middle Ages Abstract: The remains of a defunct medieval fshpond were discovered in the basin of the Bukovský potok stream, between the villages of Střítež and Habří, during a geological survey in the 1990s. Subsequent research in 2015 and 2016 provided details not only about the previously unknown medieval pond but also, thanks to the well-preserved environmental record, about the settlement process and the development of the wider landscape from prehistory to the modern age. This paper seeks to summarize the results of the feld survey and to set them in the historical context of the emergence of the local high-medieval settlement. Key words: Bohemian-Moravian Highlands – high Middle Ages – fshpond – colonization – environmental archaeology. Severovýchodní část Českomoravské vrchoviny leží mimo tzv. starou sídelní oblast. Nové archeo- logické výzkumy sice dokládají stále častěji pravěké a raně středověké nálezy z tohoto regionu, ovšem zdejší osídlení se od toho v úrodných nížinách značně lišilo. V rámci raného středověku pak samozřejmě nešlo o zcela pustou oblast. Nicméně pobyt člověka v těchto končinách je spo- jován hlavně s návazností na dálkové komunikace či s provozováním lesních řemesel a celkově s využíváním lesa. Síť sídlišť patrně nebyla příliš rozvinutá a ani stabilní. Až v druhé polovině 12. století můžeme uvažovat o masovějším pronikání lidské činnosti do regionu tehdy pouze výjimečně či sporadicky využívaného. Doposud byla při sledování počátku vrcholně středověkého osídlení v oblasti dominantní his- torie založená na písemných pramenech. Mohlo by se tedy zdát, že informace z písemných pramenů musely být již dávno vytěženy. Ovšem právě povaha písemných pramenů vždy bude umožňovat nové interpretace a výklady, nalézání nových souvislostí, přičemž tento proces nebude nikdy ukončen. Archeologie, která převážně pracuje s hmotnými prameny, celkový obraz počátků a podoby osídlení severovýchodní části Českomoravské vrchoviny dosud spíše jen doplňovala. Zaměřila se zvláště na některé vybrané lokality, přičemž i v tomto regionu zůstaly mnohé provedené archeo- logické výzkumy bez bližšího vyhodnocení. Situaci pouze postupně mění rozvíjející se záchranné výzkumy, které při dnešním fnancování archeologie představují absolutní většinu prováděných terénních odkryvů. Jejich četnost a možnost zachytit v rámci záchranné archeologie informace k počátkům osídlení námi sledovaného regionu je přitom značně omezena faktem, že výzkumy zpravidla neprobíhají v rámci vesnic pod jednotlivými usedlostmi, kde lze předpokládat pozů- statky nejstarších středověkých sídel. O to větší důležitost mají případné badatelské výzkumy, které mají primárně za cíl zodpově- dět předem defnované otázky. A lze při nich využít dnes již částečně etablovanou širokou paletu