I I I I Kosovská krize a perspektivy Balkánu Ladislav Cabada, Martin Ehl jako na dvacátého století i na jeho konci je pozornost evropských poli- a na události odehrávající se v nejchudší našeho kontinentu. Balkánské války tak nazvat nacionalistické rozpoutané na území bý- valé Jugoslávie- a nestabilita prakticky všech zemí tohoto regionu jak charakter sjednocování Evropy pod Evropské unie, tak vztahy mezi velmocemi, ja- ko budoucnost vojenského seskupení Následující by se pokusit o kritické zhodnocení stavu balkánské krize a jejích na mezinárodní scénu. Nejprve by bylo zopakovat si základní fakta. Na území bývalé Jugoslá- vie se posledních let dva mezinárodní protektoráty - Bosna a Herce- govina a Kosovo. balkánské jsou na pomoci (vojenské i hospo- závislé: Makedonie a Albánie. A dalším regionu hrozí, že v dalších sociálních mohou sklouznout do podobné situace, v jaké se ocit- la Albánie lety, kdy ji postihnu] rozpad státních struktur a správy (Bulharsko, Rumunsko, do velké míry i Chorvatsko). Jediným postkomunistickým státem jihovýchodní Evropy, jehož se balkánská nestabilita a nedotýká, je Slovinsko, které si udržuje psychologický odstup od událostí a et- nického Již po rozpadu Jugoslávie bývalý švédský premiér a vysoký pro do- držování mírové dohody v a Carl Bildt vyslovil formuli, jak by být organizován balkánský prostor. Podle jeho názoru pod dohledem Evropské unie vzniknout volné sdružení bývalé Jugoslávie bez Slovinska s Albánie. 1 které má na události v bývalé Jugoslávii vliv zejména blízkých se Srbskem a odporem k Makedonii, je v podobné pozici jako Slovinsko s tím roz- dílem, že psychologickou bariéru jej od ostatních zemí regionu v jeho v Severoatlantické alianci a v Evropské unii. V prostoru, který je jako balkánský, v sto tisíc NATO, Ruska a dalších zemí. V a brání stranám, aby novou válku o v Albánii dohlížejí nad pomalým obnovováním státních struktur a v Kosovu protektorát, jenž mír a do budoucna povede k nezávislosti Kosova k ostatním územím, která obývají Albánci. Z Makedonie si jednotky KFOR základnu a jejich vliv na napjatých mezi slovanskými Makedonci a Albánci, nejmé- obyvatelstva, je považován za náhražku bývalé mise OSN UNPREDEP, která mo- nitorovala makedonské hranice s Jugoslávií a s Albánií od roku 1992. V Chorvatsku stále pozorovací mise OSN na Prevlaka, z lze kontrolovat vjezd do hlavní základny jugoslávského v Boce Katarské. Pat v Jugoslávii V letošního roku mocenská situace v Jugoslávii sle- pou Kosovo považovala za prozatím) ztracené a více než 200 ti- ll