366 Politická ekonomie, 2018, 66(3), 366–383, https://doi.org/10.18267/j.polek.1193 BANKOVNÍ SEKTOR A STÁTNÍ RIZIKO V EVROPSKÉ UNII Jan Brůha, Evžen Kočenda * Abstract Banking Sector and Sovereign Risk in Euroepan Union We analyze and quantify link between quality of the banking sector and sovereign risk in the states of the European Union (EU) using data over 1999–2014. We employ two market-based measures of the sovereign risk along with several empirically and theoretically motivated variables that characterize banking sector. We perform Bayesian estimations on several panels of countries. Our results show that higher ratio of the non-performing loans represents the most important industry-specific variable that is linked with a heightened rate of the sovereign risk. On the other hand, findings related to the size and depth of the banking sector, along with the capital adequacy ratio, are less clear-cut. Higher penetration of the foreign banks and higher degree of competition characterize a diversified structure of the banking industry that seems to be beneficial for the banking sector stability and is linked with lower sovereign risk. Keywords: sovereign risk, banking sector, global financial crisis, financial stability, European Union JEL Classification: C23, E58, F15, G21, G28, H63 Úvod Tváří v tvář nepříznivým hospodářským podmínkám mohou být vlády neschopné či neo- chotné dostát svým závazkům (Komárková et al., 2013). Státní riziko (sovereign risk) začalo být akutním problémem po vypuknutí globální finanční krize, jež poodkryla přetr- vávající makroekonomické a fiskální nerovnováhy v eurozóně, které se projevily ve zvý- šené míře státního rizika mnoha jejích členů (Beirne a Fratzscher, 2013). Během globální finanční krize a navazující evropské dluhové krize četné evropské vlády podporovaly své banky, což vedlo k větší propojenosti bankovního sektoru a státního rizika (European Commission, 2012; Correa et al., 2014). 1 Pro dobře fungující hospodářství jsou velké banky zásadní; dostanou-li se ale do problémů, může se stát, že vláda vyhodnotí jejich záchranu jako úspornější scénář než jejich přímý bankrot, který by zřejmě znamenal zničující důsledky pro ekonomiku. Avšak finanční prostředky vydané na záchranu bank zvýší zadluženost vlády, což se následně 1 Objem státní pomoci poskytnuté bankovnímu sektoru zemí EU činil mezi říjnem 2008 a lednem 2012 podle odhadů European Commission (2012) asi 1,6 trilionu euro (kolem 13 % hrubého domácího produktu EU). * Jan Brůha (jan.bruha@cnb.cz), Česká národní banka, Evžen Kočenda (evzen.kocenda@fsv.cuni.cz), Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd; Ústav teorie informace a automatizace AV ČR; CESifo, Mnichov; IOS, Řezno. Autoři děkují za užitečné připomínky třem rezenzentům. Tento výzkum byl podpořen grantem GAČR č. 16-09190. Názory v tomto příspěvku jsou autorů a neodráží nezbytně oficiální stanovisko ČNB.