Národní jazyky v české knižní produkci druhé poloviny 18. století* Ondřej Bláha NATIONAL LANGUAGES IN THE CZECH BOOK PRODUCTION OF THE SECOND HALF OF THE 18 TH CENTURY Te study considers the ratio between books writen in one of the national languages (German, Czech), books writen in Latin in the total book production of Bohemia, Moravia and Austrian Sile- sia in 1751, 1761, 1771, 1781, and 1791. Data obtained by excerpting the catalogues of the National Li- brary of Prague and the Scientifc Library in Olomouc are used to outline the changing language situation in the Czech Lands. Te author indicates that Czech as a language for more demanding communication (both writen and printed) only faced a real threat at the end of the 18 th century, when German occupied positions previously occupied by Latin, while the imports of German-lan- guage literature from the countries beyond the borders of Bohemia, Moravia and Austrian Silesia were rising. Furthermore, the author draws atention to the importance of Czech-language books in the output of Slovak and Hungarian printers for the creation of a language consciousness in the Czech Lands. KEYWORDS: history; linguistics; 18 th century; book printing; Czech Lands; language situation; Latin; German; Czech Jazyková situace v českých zemích 18. století byla dříve zobrazována (spíše tendenčně a hlavně z pohledu češtiny) jako „úpadková“. 1 Toto hodnocení, motivované jistě ze- jména ideologií českého národního hnutí, se opíralo o konstatování funkční omeze- nosti češtiny v pobělohorské době, pracovalo s jednotlivými případy potlačování ja- zykově české kultury, argumentovalo mimo jiné rozsáhlým pronikáním dialektismů do psaného jazyka 2 a také tím, jak výrazně byla v některých textech s vyšší komu- nikační ambicí jazyková struktura češtiny ovlivněna němčinou. Jako zdroj ilustrací zmíněného „úpadku“ byly v těchto pracích užívány například administrativní texty z doby panování císařovny Marie Terezie 3 nebo mluvnická díla Jana Václava Pohla * Tento příspěvek vznikl v rámci projektu Čeština mezi Palackým a Masarykem: jazyková poli- tika, normy a tendence, reg. č. FPVC2014/02. Poskytovatelem podpory je FF UP v Olomouci. 1 Josef DOBROVSKÝ, Dějiny české řeči a literatury, Praha 1951 [1792], s. 124; Jakub MALÝ, Struč- ný přehled osudů jazyka českého, Časopis Českého museum 20, 1846, č. 2, s. 149–162, zde s. 149; Václav VONDRÁK, Vývoj současného spisovného českého jazyka, Brno 1926, s. 36; Pavel VÁŠA, O barokní češtině, Věstník České akademie věd a umění 60, 1951, s. 69–78; Alois JED- LIČKA, Vývojová dynamika současné spisovné češtiny, Naše řeč 52, 1969, č. 2–3, s. 79–94, zde s. 80; František CUŘÍN, Vývoj spisovné češtiny, Praha 1985, s. 68. 2 Tuto skutečnost dokumentuje například Jurij KIRILLOV, K pronikání nářečních prvků ve spi- sovné češtině v 18. století, in: Slavistika v moderním světě, Červený Kostelec 2008, s. 281–287. 3 Například: Bohuslav HAVRÁNEK, Vývoj spisovného jazyka českého, in: Československá vlas- tivěda, řada II (Spisovný jazyk český a slovenský), Praha 1936, s. 1–144, zde s. 68–70. OPEN ACCESS