98 Drobnosti Naše řeč, 105, 2022, č. 2, s. 98–105 DROBNOSTI Šéry: O rodové nevyhraněnosti a způsobech jejího zkoumání 1 Ondřej DUFEK | Ústav pro jazyk český AV ČR On the Czech word šéry: gender ambiguity and how to investigate it The article deals with the morphological character of the Czech noun with the first person plural form šéry (‘skerries’). It is based on the observation that standard Czech codification sources con tained the word šéry only as an inanimate masculine noun šér, but corpora also show its consid erable use as a feminine noun. A corpus analysis is thus carried out in order to find out whether the codification was justified or whether the noncodified variant is frequent enough to suggest that both of the variants are partly normative among the users of standard Czech. The paper shows that in some cases, even when the gender of the word cannot be determined, it can in fact be identified unambiguously on the basis of other occurrences of the word in the same text/source. The paper arrives at the conclusion that both of the variants are part of the standard Czech norm. Key words: codification, corpus, grammatical gender ambiguity, norm, usage, šér, šéry Klíčová slova: kodifikace, norma, rodová nejednoznačnost, šér, šéry, úzus 0 Úvod 1 Tento text se věnuje jmennému rodu slova, je- hož nominativ plurálu zní šéry. Jako šéry jsou označovány buď jednotlivé oblíky, tedy ‚oblé skalní hrboly ohlazené a rýhované ledovcem‘ (SSJČ), „vystupující dnes nad hladinu jako nízké ostrůvky“ (Aichler, 2007), nebo i celé soustavy takových ostrůvků. Jsou typické pro pobřeží Skandinávie, především Švédska. 1 Publikace vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, RVO: 68378092. Práce používá mj. data a nástroje, které poskytuje výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporovaná Ministerst- vem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101). Za kritic- ké čtení a užitečné připomínky k dřívějším verzím tohoto textu děkuji kolegům z odděle- ní jazykové kultury ÚJČ a Olze Bažantové. Za podnětné promyšlení rukopisu děkuji také oběma anonymním recenzentům. Slovo šéry přejala čeština podle Nového akademického slovníku cizích slov (NASCS) ze švédského skär, vzhledem k formální podob- nosti obou lexémů a síle kontaktu bylo by též možno uvažovat o vlivu německého die Schäre; původ je ve staroseverském sker. NASCS a s oporou o něj i Internetová jazy- ková příručka (IJP) zachycovaly v době vzniku tohoto textu heslo šér coby neživotné maskuli- num. Celé heslo v NASCS vypadá takto: 2 šér, -u m <švéd> geol. šéry (ve Skandinávii) ponořené oblasti, kde oblíky (skalní hrby ohlazené ledovcem) tvoří ploché ostrůvky s fjärdenovými zálivy Z tohoto heslového odstavce vyplývají dvě podstatné informace: Slovo šéry není široce užívané, neboť jde o odborný výraz, a vyskytu- 2 Pro úplnost dodávám, že lexém šér s významem ‚oblý skalní hrbol‘ je homonymní s lexémem šér s významem ‚glazé pro výrobu rukavic‘.