rozhovor paměť a dějiny 2013/02 63 Již na počátku 90. let vyšla vaše monografe Odsun Němců z Česko- slovenska. Zajímalo by nás, jak jste se k tomuto tématu dostal a jak obtížné bylo před rokem 1989 stu- dovat v archivech. Bezprostředním podnětem pro bádá- ní o tomto tématu bylo především to, že jsem v našem pohraničí nejednou navštívil místa, kde žilo a odkud ode- šlo německé obyvatelstvo a kde pa- novala velmi zvláštní atmosféra. Prožitá imprese pak vedla ke kladení neodbytných otázek, na které jsem začal hledat odpovědi. Za další inspi- raci považuji fakt, že jsem v 70. a 80. letech získal možnost zpovzdálí sle- dovat exilovou debatu o poválečném vysídlení německého obyvatelstva, zvláště po publikaci statě Jána Mly- nárika Tézy o vysídlení českosloven- ských Nemcov v časopise Svědectví v roce 1978. 1 Povzbuzením mého zájmu bylo také stopování různých reakcí na tuto látku v domácím samizdatu. Zmíněné motivy mě pak přivedly k soustředěnějšímu úsilí dovědět se více o problematice, která v našich moderních dějinách zaujímá expono- vané místo. Jako pracovník tehdejšího Slezské- ho ústavu ČSAV v Opavě jsem měl přece jen příležitost zaznamenat, co se o věci napsalo či píše v cizině, hlav- ně díky vstřícnosti naší knihovny. Touto cestou jsem se hlavně v 80. le- tech dostal k zahraniční literatuře, v první řadě k německým publikacím. Jednalo se nejen o zveřejněné vzpo- mínky pamětníků, ale i o odbornou či popularizační produkci. Snažil jsem se rovněž přečíst to nejdůležitější, co k věci vyšlo u nás, zejména v 60. letech, ale i později, např. z pera etnografů a etnologů, jimž byl v rámci státního plánování vědy poskytnut určitý pro- stor pro analýzu průběhu a důsledků nového osídlení pohraničí, nebo regi- onálních historiků. Tyto příspěvky byly sice poznamenány režimní ideo- logií, ale občas se v nich objevila také zajímavá faktografe. S tématem jsem se střetl také proto, že jsem byl zapo- jen do plnění ofciálního výzkumného zadání, které mělo směřovat k sesta- vení jakéhosi přehledu o politice vůči menšinám, pochopitelně v duchu toho jedině správného výkladu. Paralelně s tím, ovšem bez ohledu na preferova- ná schémata příznačná pro tehdejší posuzování poválečného odsunu, jsem využil vzniklé šance a začal „do šuplí- ku“ psát text vycházející z informač- ních zdrojů, k nimž jsem se zatím všelijak propracoval. Pokud šlo o re- šerše v archivech, mohl jsem jako člověk s jakousi vědeckou profilací nahlédnout do některých tehdy pří- stupných fondů v centrálních a regi- onálních institucích. K tomu je ovšem třeba dodat, že řadový badatel, jímž jsem byl, neměl ani ke konci 80. let možnost pracovat s těmi nejvýznam- nějšími, pro danou materii klíčovými prameny. Měl jste k dispozici některé inven- táře k příslušným archivním fon- dům z tehdejšího Státního ústřed- ního archivu? Co se týče tohoto archivu, byly mož- nosti získat ve větší šíři potřebné poznatky limitované, něco jsem však přesto využil. Hlavní bází mého archivního výzkumu byl tehdy před- chůdce současného Zemského archi- vu v Opavě, v němž jsem se přednost- ně zaměřil na materiály ostravské expozitury Moravskoslezského zem- ského národního výboru z let 1945 až 1949. Jejich studium mi určitě hod- ně napomohlo k tomu, že jsem si mohl alespoň v základních obrysech ozřej- mit, o co vlastně v poválečném po- stupu vůči Němcům šlo. Vzhledem k povaze dochované dokumentace (normativní akty, oběžníky, výnosy k přípravě a provádění odsunu, růz- ná souhrnná hlášení aj.) jsem si po- stupně vytvářel přesnější představu o problematice nejen v regionálním, ale i v celostátním měřítku. V Praze prohlédnuté a excerpované písem- nosti představovaly v dané fázi pře- vážně jen doplněk zjištění nezbytných k rámcové rekonstrukci sledované látky. Zásadní změna pochopitelně nasta- la po roce 1989, kdy již bylo poměrně snadné čerpat informace z celé řady fondů v archivech, kde jsem, až na ten opavský, předtím jen sbíral drobty. V této souvislosti nemohu nevzpome- nout, že jsem byl začátkem 90. let mezi prvními historiky, kteří se dostali k archiváliím uloženým na pracoviš- ti tehdejšího Archivu ministerstva vnitra v Kanicích u Brna, kde na mě čekaly doslova stohy dokumentů vzta- hujících se zejména ke vzniku a fun- gování táborové soustavy v českých zemích po květnu 1945 nebo k vyšet- řování případů poválečného „revoluč- ního“ násilí. Teď budu trochu osobní. Nechat mluvit fakta PETR BLAŽEK, PAVEL ZEMAN S historikem Tomášem Staňkem o nuceném vysídlení Němců z Československa, jeho odborné práci a studiu dějin česko-německých vztahů 1 MLYNÁRIK, Ján: Tézy o vysídlení československých Nemcov. Svědectví, 1978, č. 57, s. 105–122. Stať vyšla pod pseudonymem Danubius.