LISTY CUKROVARNICKÉ a ØEPAØSKÉ LCaØ 125, è. 1, leden 2009 28 Cukrovka je èeskou nejproduktivnìjí plodinou Cukrovka díky souèasným výkonným geneticky jednoklíè- kovým odrùdám (více ménì tolerantním k chorobám a kùd- cùm) a pøi výrazném podílu intenzivních pìstitelských techno- logií je bezpochyby nejproduktivnìjí plodinou mírného zemìpisného pásma. I ve svìtì stále patøí mezi 15 nejvýznam- nìjích plodin. Dosahuje dnes více ne desetinásobku výnosu cukru oproti poèátku svého pìstování pøed více ne 170 lety. Vyprodukovaný cukr a vedlejí produkty jsou cennou obnovi- telnou surovinou pro potravináøský a fermentaèní prùmysl, pro produkci pohonných látek (ethanolu), ale i pro malotonání chemii. Cukrovka je vak také jednou z nejnároènìjích plodin s pøísnì vyhranìnými poadavky na pìstitelská opatøení. Cukrovka bývala královnou polí Malý pohled do historie: V prvním roce existence Èesko- slovenské republiky vzniklo mj. rèení o bílém zlatu republiky. Pøíjem z vývozu cukru do zahranièí byl v té dobì jediným akti- vem zahranièního obchodu. Èeskoslovensko tehdy patøilo mezi øepaøskéu a cukrovarnické velmoci, nebo uspokojovalo svìto- vou spotøebu cukru z plných 15 %. Cukrovka byla dominující plodinou královnou polí. Do zahranièí se vyváelo èeské øep- né osivo, které patøilo mezi pièkové. Èeskosloventí specialisté budovali cukrovary nejen v Evropì, ale i v zámoøí. Mnoho spe- cialistù ze zahranièí se k nám jezdilo uèit pìstovat øepu a vyrá- bìt z ní cukr. Postavení cukrovky v zemìdìlských soustavách Cukrovka je dùleitý prvek osevního postupu, nebo jako rostlina tvoøící zásobní koøen vykazuje odliný ivotní cyklus a je z jiné botanické èeledi ne obiloviny. Je rostlinou hluboko- koøenící, proto vynáí iviny ze spodních vrstev pùdy a pøíznivì pùsobí na pùdní strukturu. Mùe hrát úlohu ozdravující plodiny v obilnáøských osevních postupech. Pøeruuje jako jaøina rozí- øené osevní postupy s ozimy, jako listnatá plodina støídá èasto pìstované obilniny, a obohacuje tím obraz krajiny. Zaøazení cukrovky do osevního postupu sniuje infekèní tlak chorob, zvlátì pøi vysokém podílu obilnin. Po cukrovce pìstovaná obil- nina vykazuje vyí výnosy a nií náklady na ochranu a hnoji- va (napø. pøi pìstování penice je nií fusariosová infekce a tvorba toxinù, jako je DON (deoxynivalenol), v zrnu). Pøispí- vá k bohatí a rozmanitìjí populaci výskytu divokých zvíøat a rostlin. Plochy cukrovky skýtají na jaøe monost hnízdìní ptá- kù jako napø. èejky èi skøivana, co ozimy neumoòují. Bìhem léta a podzimu poskytují porosty cukrovky stín a mírní teplotní extrémy, co má význam zvlátì pro jiní obilnáøské regiony. Cukrovka jako sluneèní elektrárna Cukrovka v pøeneseném pojetí funguje jako výkonná slu- neèní elektrárna, produkující a uskladòující získanou energii ve své biomase. Díky energii sluneèního záøení vytváøí z vody a oxidu uhlièitého fotosyntetickým procesem prùmyslové suroviny, pøe- devím cukr, dále krmivo a po zaorání nezkrmeného chrástu a posklizòových zbytkù i vydatné zelené hnojení. Produkèní potenciál souèasných odrùd cukrovky pøesahuje 240 GJ.ha -1 . Významný je i ekologický efekt pìstování cukrovky. Kys- lík, který vyprodukuje jeden hektar této plodiny, staèí k dýchá- ní 62 lidí po dobu jednoho roku. Vyprodukovaný cukr (sacha- rosa) je chemicky nejèistí potravinou v plejádì zemìdìlských produktù. Cukrovka jako zdroj obsahových látek Cukrovka (Beta vulgaris L., subsp. esculenta Salisb., var. altissima Döll., syn. saccharifera Alef.) nese chemotaxonomic- ké znaky èeledì Chenopodiaceae. Obsahuje kromì vysokého obsahu cukru relativnì vysoký obsah glutaminu, kyseliny gluta- mové, asparagové, C-aminomáselné a betainu. Pøednostnì aku- muluje nitráty, je citlivá na nedostatek stopových prvkù, pøede- vím B, Mn a Mo. Pøíznivá je reakce cukrovky na pøihnojování chloridovými formami draselných solí (doprovázených sodíkem), typická pro halofyty. Prozrazuje prapùvod pøedkù této plodiny z pøímoøských oblastí, jejich pùda i atmosféra jsou prosyceny chloridovými ionty. Pøedevím je vak charakteristická svým specifickým obsahovým sloením prolechtìné prùmyslové plo- diny. V bulvì má v prùmìru >16 % sacharosy. Kromì sacharosy jsou z cukrù dále zastoupeny zejména D-glukosa, D-fruktosa, D-galaktosa a rafinosa, z organických kyselin pak kyseliny citró- nová, jableèná a =-ketoglutarová. Z chemicko-technologického hlediska rozdìlujeme látky obsaené ve sklizených bulvách cukrovky na døeò a øepnou ávu. Øepnou døení se rozumí souhrn vech ve vodì neroz- pustných látek. Øepná bulva obsahuje asi 76 % vody a 24 % suiny, z toho je asi 6 % øepné døenì a 18 % ve vodì rozpust- ných látek. Hlavní èást døenì (7090 %) tvoøí pentosany, pekti- nové látky a celulosa. Tyto tøi skupiny látek jsou zastoupeny pøiblinì ve stejných pomìrech. Zbytek tvoøí lignin, rostlinné bílkoviny, stopové mnoství jiných organických látek, asi 4 % Zamìøení výzkumu pro vyuití sacharosy k nepotravináøským úèelùm v ÈR NON-FOOD APPLICATIONS OF SUCROSE RESEARCH IN CZECH REPUBLIC Zdenìk Bubník, Ladislav Èurda, Pavel Kadlec, Jitka Moravcová, Karel Melzoch, Even árka, Jan midrkal VCHT Praha Josef Pulkrábek Èeská zemìdìlská univerzita v Praze Jaromír Chochola Øepaøský institut s. r. o., Semèice