Analýza krajinných složek na mapách stabilního katastru Vladimír Brůna 1 , Kateřina Křováková 2 , Václav Nedbal 3 Laboratoř geoinformatiky UJEP, Dělnická 21, 434 01 Most Úvod V rámci studií zabývajících se krajinou a jejími složkami, ať se jedná o hodnocení krajinného rázu, návrhy revitalizačních postupů či určování nejvhodnějšího managementu území, se stále častěji přihlíží také k historickému vývoji krajiny, zkoumá se její podoba v minulosti a vlivy dřívějšího hospodaření na současné krajinné funkce. Významným zdrojem poznání charakteru historické krajiny jsou staré mapy, z nichž zejména mapy velkých měřítek podávají detailní informace o struktuře krajinných složek v době svého vzniku. Stabilní katastr, jakožto srovnávací mapové dílo, které pokrývá svým rozsahem celé území Čech, Moravy a Slezska (Semotanová, 1998) a jehož charakter a obsah dovoluje rekonstruovat strukturu krajiny s vysokou mírou přesnosti, je jedním z nejlépe využitelných pramenů pro hodnocení krajinného vývoje. Přesnost těchto map je přímo předurčuje k digitálnímu zpracování a k implementaci do prostředí geografického informačního systému (GIS), což otvírá další možnosti analýzy struktury historické krajiny a její komparace se současným stavem. Příspěvek seznamuje čtenáře s výsledky studie Povodí horní Blanice v prostředí GIS: využití historických mapových podkladů pro sledování změn krajinného pokryvu, jež byla pro Odbor ekologie krajiny MŽP ČR zpracována Laboratoří geoinformatiky UJEP v roce 2003. Jedním z cílů této studie bylo zhodnocení potenciálu stabilního katastru a dalších mapových podkladů pro studium krajiny a změn krajinné struktury na příkladu vybraných katastrů z území povodí horní Blanice na Prachaticku. Charakteristika stabilního katastru Vznik stabilního katastru byl spojen s rostoucí potřebou habsburského státního aparátu zvýšit příjmy plynoucí z daní, což předpokládalo podchytit všechny potenciální plátce, stanovit rozsah jejich majetku a určit výši daně. Nezbytným podkladem pro tyto operace byly společně se statistickými údaji také katastrální mapy. Katastrální operát stabilního katastru je tvořen třemi dílčími soubory: ｾ vceňovací operát – dokumenty a protokoly, jež jsou výsledkem srovnávacích a bonitačních šetření, tvoří podklad pro vlastní ocenění pozemků ｾ písemný operát – údaje k jednotlivým parcelám (majitel, výměra, pěstovaná plodina, bonitní třída a čistý výnos) ｾ měřický operát – originální mapy, povinné císařské otisky, speciální mapy atd. Z velkého množství dochovaných verzí map stabilního katastru, které se od sebe liší nejen kvalitou, ale často i měřítkem, jsou pro účely sledování vývoje krajiny nejvhodnější povinné císařské otisky v měřítku 1:2 880, při podrobnějších měřeních (centra měst) také 1:1 440 a 1:720, které zachycují stav v době mapování, tj. 1826-1843 (Čechy) a 1824-1836 (Morava a Slezsko). Tyto mapy často nejsou dostupné zejména pro území bývalých Sudet, 1 e-mail: bruna@geolab.cz 2 e-mail: cariad@geolab.cz 3 e-mail: oskar76@post.cz