171 IVO ŠTEFAN PŘÍSPĚVEK K CHRONOLOGII A VÝPOVĚDNÍM MOŽNOSTEM ESOVITÝCH ZÁUŠNIC An Article on the Chronology and Informative Potential of S-Shaped Rings esovité záušnice – šperk – pohřebiště – sociální struktura – chronologie – mince S-shaped rings – jewellery – burial grounds – social structure – chronology – coins Esovité záušnice se v západoslovanském prostředí a Karpatské kotlině objevují v průběhu 10. století. Po dobu následujících dvou staletí představuje tento jednoduchý ženský šperk nejčetnější a někdy i jediný artefakt nalézaný na soudobých pohřebištích. Předkládaná stu- die se soustřeďuje na území Čech a Moravy. První část nabízí na základě shrnutí dostupných datovacích opor aktuální představu o původu a vývoji šperku. Následující oddíl je věnován otázce, do jaké míry je nerovnoměrná distribuce záušnic využitelná pro rekonstrukci majetko- právních rozdílů v raně středověké společnosti. Prostřednictvím statistické analýzy autor uka- zuje, že podobu hrobové výbavy výrazně determinoval věk zesnulých a mezi nekropolemi spojo- vanými s různými sociálními skupinami neevidujeme rozdíly. Lze tedy důvodně předpokládat, že sociálně-reprezentační funkce hrobové výbavy od 2. poloviny 10. století zcela ustupuje do pozadí. S-shaped rings appear in the Western Slavonic milieu and the Carpathian Basin in the course of the tenth century. Over the next two hundred years, this simple women’s jewellery is the most frequent and sometimes even the only artefact found in period burial grounds. he study submitted focuses on the territory of Bohemia and Moravia. On the bases of a synopsis of the available dating supports, the irst part ofers a current idea of the origin and development of the jewellery. he subsequent section is devoted to the question of to what extent the uneven distribution of s-shaped-rings is exploitable for the reconstruction of property-legal diferences in early medieval society. By means of a statistical analysis, the author shows that the form of grave furnishing was signiicantly determined by the age of the deceased and that we do not record diferences between the necropolises connected with various social groups. It can thus be justiiably assumed that the socially representative function of grave furnishings entirely shrank into the background beginning with the second half of the tenth century. Úvod Česká archeologie středověku je s esovitými záušnicemi jako nejrozšířeněj- ším raně středověkým ženským šperkem konfrontována od počátku výzkumu pohřebišť 10.–12. století, která jsou jeho dominantním nálezovým prostře- dím, a jen sama rekapitulace příslušné literatury by vystačila na samostatnou studii. Příčinou trvalého zájmu o tento jednoduchý předmět je především dobře známý trend výrazného zužování spektra artefaktů vstupujících od po- loviny 10. století do hrobových celků. Z esovitých záušnic se tak (vedle mincí ve funkci „obolu mrtvých“) stává klíčový, a nezřídka i jediný datovací prostře- dek k rekonstrukci proměn funerálních aktivit 11. a 12. století. STUDIA MEDIÆVALIA PRAGENSIA 9/2009 PAG. 171–205